slipped away

8. prosince 2008 v 18:53 | skleníková kytička |  words about life

jen těžko snáším pohled na staré lidi, které stáří omezuje nejen v pohybu. připadá mi to strašně smutné. vždycky jsem z toho měla strach. až takhle jednou taky budeme staří, až budeme umírat.. za můj život mi z rodiny, kdo by mi byl blízký neumřel. jen babička z otcovy strany a jeho bratr, ale v podstatě jsem je neznala takže mě to nějak netrápilo. nikdy jsem nepoznala ten pocit, když někomu odejde někdo blízký. nevěděla jsem, jak se budu chovat, až mně se to jednou stane. jak to zvládnu, jestli se tím budu trápit dlouho, brečet, nebo se vzchopím po chvíli a budu to brát jako realitu.. skutečnost je taková, že ani sama nevím, co mám cítit. pořád si to nedokážu představit, že je to pravda. neumím si představit, jaké to bude, až tam zítra přijedeme a bude tam jen babička. co ostatní, jak na tom jsou? nejvíc mě děsí ta představa o posledních momentech člověka. jaký to je, jestli se trápí, jestli cítí co přijde, na co myslí.. tohle je smutný. ano, obrečela jsem to a dost. nejvíc mě trápí mamka, byl to její otec.
nevím co mám dělat. je to taková beznaděj. dokážu jen sedět a koukat kamsi do neznáma a přemýšlet nad ničím. prostě jen s prázdnými pocity zírat.
v pátek je poslední loučení. nejraději bych tam nešla. nejraději bych nikam zítra nejela. bude to strašný. už aby to bylo za námi, už aby tahle hrozná doba přešla.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 makecina<3 makecina<3 | Web | 8. prosince 2008 v 19:00 | Reagovat

to je mi líto..:( já sem přišla o dědu, ale to sem byla malá..a pak o stařečka..:( to už sem taky obrečela, bylo to před dvouma rokama přesně na Mikuláše, vzpomínám si jak sem to ve škole nevydržela a začali mě pokalpkávat slzy a spolužáci se mě začali smát, že brečím že se bojím čertůů.. ;( až pak jim to kámojda řekla..bylo jim hloupě no..:( to zvládneš, to přejde..

já mám mojeho dědu hrozně ráda..a ani si nedovedu představait že bych o něj měla přijít:(

2 Missynka Missynka | Web | 8. prosince 2008 v 19:36 | Reagovat

aww .. mrzí mě to :(

ježiš ... zlato,to je právě "ta realita" ..

bude to dobrý .. i maminku to přejde .. musí ..

mysli na to,že se na vás dívá .. a že se má teď fajn

a nic ho netíží :)

3 Naivity Girl___ n_n Naivity Girl___ n_n | Web | 8. prosince 2008 v 20:00 | Reagovat

Umřela mi babička na pohřbu jsem měla záchvat breku..Nešlo to nešlo..Ale přebolelo.Neumim si ale představit že mi ted někdo umře..nejde to..celý je to stereotipní život.

4 Missynka Missynka | Web | 8. prosince 2008 v 20:42 | Reagovat

taky tě mám v oblíbených ;)

ten můj muž je kámo z oblasti Olomouce,takže ..

fantazie no :(

5 Naivity Girl___ n_n Naivity Girl___ n_n | Web | 8. prosince 2008 v 21:05 | Reagovat

ne néé ^__^ ale mi 7ááci sme všichni strašně nadržení :D

6 Jennie Jennie | Web | 8. prosince 2008 v 21:07 | Reagovat

lide odcházejí a přicházejí..tak to je...ve staří musí každý zemřít..já sem nepřišla zatím o nikoho přirozenou smrtí...ale moje sestřenice zemřela když jí bylo tuším asi 19 let,teď by jí bylo asi tak 24 let...zřítil se s ní výtah na brigádě...dodnes mě s ní hodně členů rodiny srovnává,prý sem podobná nejen vzhledem ale i chováním....a to mě mrzí ještě víc...tehdy sem byla ještě malá,moc sem si to neuvědomovala....s odstupem času mě to mrzí mnohem víc,ale život jde dál.....

měj se hezky,přeju ti ať se z toho ty a tvá rodina brzy dostanete ;)

7 Sabča Sabča | Web | 8. prosince 2008 v 21:43 | Reagovat

Zlato, to je mi líto, pochybuju, že chceš slyšet lítost, která ještě víc bolí, ale říká se to. Na poslední loučení bys jít měla. Je to prostě loučení, už nikdy to nezažiješ, poslední možnost být alespoň v tak malém kontaktu s dědečkem. Zvládni to a přetrp tuhle beznaděj. Jára ti bude určitě velkou oporou! A to je krásné, když se máš o někoho opřít!

8 Tessie Tessie | Web | 9. prosince 2008 v 18:16 | Reagovat

Néé, tohle je děsně smutný :( Už jsme se o tom s kámoškama bavili a.. prostě nechci na to myslet, na smrt, na stáří :(

9 elusive°° elusive°° | Web | 9. prosince 2008 v 20:00 | Reagovat

twe o tomhle tématu teď taky furt přemýšlím.. je mi jich fact moc líto dyž se trápí taklhe nakonec života... x((

10 LusynXa, your SB, lav ya so much LusynXa, your SB, lav ya so much | Web | 11. prosince 2008 v 21:51 | Reagovat

Je mi to hrozne ľúto... je to strašné že ľudia musia odchádzať. ja sa toho hrozne bojím. teda neviem staroby, smrti, straty blízkeho. je to hrozné. vždy mi vyjdú slzy keď nad tým premýšľam. najviac sa bojím toho že odídu ľudia, ktorí majú na smrť ešte dosť času. ako moji priatelia, rodičia... a tak :(

11 Kjuinečka° Kjuinečka° | 12. prosince 2008 v 21:02 | Reagovat

Neboj...

Tahle doba přejde...

Jen zlomyslní lidi říkají, že dobře už BYLO..ale neboj..dobře zase BUDE..

A dříve jsem si taky neuvědomovala jaký je to pocit..neznala jsem to,přesně jako ty...

Pamatuju si jak mi bylo hrozně...když umřela babička.. :(

Ale...člověk se s tímhle musí smířit, myslím, že to je tak dané...

A zbydou jen krásné vzpomínky.....

Alespon mi zbyly a vzpomenu si na ni...ikdyz se slzami v očích... :)

12 lolipopQa lolipopQa | Web | 13. prosince 2008 v 9:21 | Reagovat

úplne ta chápem. tiež som do 8 vôbec nevedela aké to je, keď ti niekto zomrie. potom zomrel môj strýko na rakovinu a ja som hrozne plakala. stále som sa sama seba pýtala "prečo práve on?". ale prebolelo. netreba sa zamýšľať nad tím čo bolo, ale nad tím čo bude!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.