moje zvláštní úvahy

10. prosince 2008 v 22:12 | skleníková kytička |  words about life
stalo se vám někdy, že jste měli nejlepší kámošku, či kámoše, trávili jste spolu dost času, hodně jste si rozuměli a bylo vám fajn, když v tom mezi vás vstoupil někdo další, a kamarádku nebo kámoše už jste neměli jen pro sebe, ona nebo on trávil čas i s druhou osůkou, kterou měl také moc rád a vy jste měli ten divný pocit, že je všechno špatně, protože už to neni ty a já a já a ty ale ještě někdo další? buď partner nebo jen další kamarád?
mně osobně se to stávalo občas, spíše mezi kámoškama. nemám ráda, když jsou tři kámošky a dvě se spolu baví více než s tou třetí, je to nefér a třetí osoba se cítí být odstrčená. jak tohle to řešit? určitě se tohle stává, mezi holkma hlavně.
dvě nerozlučné kamarádky, které si tolik rozumí, když v tom ta jedna pozná jinou holčinu a je s ní pořád a na starou dobrou kamarádku kašle..?
a co potom, když mezi nejlepší kamarády vkročí láska? ještě horší.
je to zvláštní ale podle mě jsou tyhle pocity každého kdo se ocitne na "vedlejší koleji" oprávněné a nejdou ovlivnit. vždycky si člověk myslel, že tu je dotyčný jenom pro něj a potom najednou přijde někdo a už to není jak to bývávalo. je dost možné, že takhle se cítí nebo cítili i někteří z mého okolí, především ve škole. super kámoši, já se pak zaláskuju a přestávky a volné hodiny trávím kdesi "pryč" a na kamarády si ani nevzpomenu, přijdu za nimi až když nemám možnost být mimo třídu. myslím si ale, že oni by to dělali stejně tak.
a já bych se těm pocitům neměla divit.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dayunka Dayunka | Web | 10. prosince 2008 v 22:32 | Reagovat

takhle nějak se občas cítim já... :(

2 Lizzy Lizzy | Web | 11. prosince 2008 v 8:42 | Reagovat

taky sem to zažila a bohužel sem taky takhle jedno kamarádství zničila, ale myslim že řešením je o všem mluvit a né si jenom myslet jaká se děje křivda, základem řešení je komunikace, momentálně mám asi tk 3 přátele a snažim se mezi nima nedělat rozdíly, naštěstí asni s jednou nechodim do školy, cože je podle mě perfektní, ale mám děsnej strach že když s nima nechodim do třídy a nevidim je každodenně že se prostě něco stany a ony na mě zapomenou, přestanou se snažit se se mnou vidět, musim doufam že mě maj rádi jako já je x)

3 Sabča Sabča | Web | 11. prosince 2008 v 11:13 | Reagovat

Je zajímavé o čem tady píšeš. A napsala bych to hodně podobně. Já tohle zažila, ale je to už dávno a vlastně jsem to zažila několikrát. Jednou, když jsem byla v páté třídě měla jsem kamarádku Aničku, znaly jsme se už od dětství, protože naše maminky byly kamarádky, ale v první třídě jsme se rozdělily a ve třetí spojily, jenže si s sebou vzala ještě jednu holku Kláru. Šlo to, všichni tři holky jsme se bavily, ale přišlo mi, že i s tou Aničkou si rozumím víc. V páté třídě jsem si s Aničkou rozumněla ještě víc a ona jezdila k nám na chalupu a ona mě naoplátku brala třeba na tobogán do aquparku, pak se Aničce narodila sestřička a ona u nás i spala během týdne, než byla mamka v porodnici. No ale pořád tu byla ta Klára a o jedné přestávce se domlouvaly na tom, že pojedou spolu na tobogán ani bych se nedivila, že to ta Klára řekla tenkrát schválně. Ani nevíš jak mě to tenkrát zamrzelo, zvedla jsem se a už k nim nešla, ze smutku. Od té doby se už nekamarádíme. Jo tenkrát jsme měli nabídku jet s vyšší třídou na školu v přírodě a jely jsme jen my dvě, tak jsme se  i zblížily, ale jak jsme se vrátily, tak se to i vrátilo do stejných kolejí. Už to prostě nikdy nebylo jako dřív. Mrzí mě to, protože to byla vážně holka, kterou jsem brala za nejlepší kamarádku, od té doby žádnou takovou nemám. A pak se to stalo ještě v červnu tohoto roku. Jela jsem s deváťákama na školu v přírodě a tam jsem se seznámila s Járou. No a začali jsme spolu chodit a když jsem přijela, tak čekal před autobusem můj kamarád ze školy, tenkrát jsem na něj neměla vůbec náladu a chtěla jsem se rozloučit s Járou a naštvala jsem se na něj, protože to celkově kazil. Nikdo ho tam nemá rád, protože ho berou za gayje a já se chtěla rozloučit s Járou. A ten kamarád se rozbrečel, bylo mi to líto, ale co jsem mohla dělat. Pak se urazil a když jsme přišli do školy tak já pořád odbíhala do třídy za Járou a ten kámoš mi řekl, že bude lepší když se spolu nebudeme bavit vůbec. No nic moc intelignece, ale nezmohla jsem nic. Na konci srpna jsem se jako hloupá husa s Járou rozešla, občas toho lituju, ale možná jsem nakonec udělala dobře. Teď se zase s kamarádem bavím, občas mi sice ty jeho gayjovský manýry lezou na nervy a i když tvrdí, že gay neni, chová se tak. Občas ho musim rovnat a je to únavný, ale mám alespoň někoho, než nikoho. Ne neni to vyčůranost, ale prostě jen takový smutek ze samoty. Nikomu nemůžu říct, co mi je a vybrečet se. Leda tak Járovi, protože zůstal mým kamarádem, jenže začal chodit s mou tenkrát kamarádkou, která ho ale jen využívá a neváží si ho a žárlí na mě. No ale co člověk s tím životem, který dostal může dělat =(

4 Sabča Sabča | Web | 11. prosince 2008 v 11:14 | Reagovat

Ježiš, promiň koukám, že jsem to něak s tim článkem přehnala, vždyť je delší jak text =D

5 Missynka Missynka | Web | 11. prosince 2008 v 12:49 | Reagovat

joo,já to znáám :(

asi se to nedá ovlivnit ..

nemůžeme přece kvůli tomu,že s dvou nej kámošek jsou dvě,dělat scény,abyste na sebe upozornili ..

6 GeleZine GeleZine | Web | 11. prosince 2008 v 13:47 | Reagovat

nn nebylo to nijak ironick..sry esi si to tak pochopila:))

jinak peknej dess takovej klidnej :P

7 GeleZine GeleZine | Web | 11. prosince 2008 v 13:54 | Reagovat

jj znám to..ale kdybych to měla říct na pravou míru..tak to bylo spíš tak,že nikdy jsem neměla jen jednu kámošku pro sebe...měla jsem dycky víc..

8 Kati Kati | Web | 11. prosince 2008 v 14:38 | Reagovat

Změnila sis design, jo? :) Ale ten sloník byl tak roztomilý. :-)

9 makecina makecina | Web | 11. prosince 2008 v 14:44 | Reagovat

jo...:( už se mi i tohle stalo. je to faktnefér a když už se to stane, tak aspon informovat tu třetí osůbku..aby se pak kvůli ní nemuseli scházet samostatně..a aby se to nedozvěděla od někoho jinýho například..:(

10 Tessie Tessie | Web | 11. prosince 2008 v 15:32 | Reagovat

Uplně přesně jak to píšeš se mi to nestalo. Ale každej má asi někdy pocit, že si kámošky povídají víc mezi sebou než s ním samím. :( ale je mi líto, že se to takhle zle vyvrbilo u tebe. A je celkem těžký zkloubit kluka s kámošema :( ale obě strany by to měly chápat.

11 teen-a teen-a | Web | 11. prosince 2008 v 18:38 | Reagovat

Hmm, to znám.

12 LusynXa, your SB, lav ya so much LusynXa, your SB, lav ya so much | Web | 11. prosince 2008 v 21:57 | Reagovat

neviem, mne sa to nejak nestalo. ale asi je to hrozné. neviem ja som problémy s kamarátkami mala iba raz, proste som stratila 2 naj kamarátky, dosť to bolelo ale potom to bolo fajn. vždy tu bol niekto pre mňa. a teraz sa to pomaly dáva s5 dokopy takže myslím že som dosť šťastný človek ak ide o kamarátov. dúfam že to tak zostane, lebo netuším čo by som bez nich robila...

13 Sabča Sabča | Web | 12. prosince 2008 v 17:58 | Reagovat

No ten kamarád mě určitě nechtěl, to vím, ale ten tvůj hm. V tomhle jsme si podobní. Je divný mít pocit, že se někomu líbíme a chce nás, my jsme třeba zadaní, ale i tak nemáme rádi ten pocit, když on se pomalu, ale jistě zamilovává do někoho jiného. Chceme ho mít stále pro sebe i když jsme vlastně zadaní a tomu druhému jen ubližujeme. Dá se říct, že je to vlastně sobectví. Je to možná těžké, ale smiř se s tím. U tebe nepochodí a tak ho netrap a dej mu tu volnost!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.